Rozhovor s běžcem Davidem Vašem

hodiny-ikonka Doba čtení: 4 minuty

David Vaš je sportovec tělem i duší. A právě proto jsme moc potěšeni, že se stal dalším milým hostem našich pravidelných rozhovorů. Davida jsem se zeptali na to, jak se vlastně dostal k dráze profesionálního sportovce, co ho motivuje a také jak jeho vysoké sportovní nasazení a nadšení zvládá jeho přítelkyně či rodina. V rozhovoru se mimo jiné dozvíte, že i přesto, že nemáte na růžích ustláno a začátky jsou mnohdy velmi náročné, je potřeba nepřestat věřit a tvrdě pracovat. Za redakci Inkospor vám přejeme příjemné čtení a věříme, že vám rozhovor dodá motivaci a chuť nevzdávat své sny. 

 

David Vaš

 

1) Davide, prozraď nám, co je tvým hnacím motorem? V životě i ve sportu?

Vždycky jsem říkal, že si chci život hlavně užít. Dělat to, co mě baví a rozdávat radost kolem sebe. To se snažím dělat i v rámci trénování a prodeje v běžecké speciálce Triexpert. Ve sportu je to pak posouvání vlastních limitů – zkrátka zjistit, čeho je mé tělo schopné. Přijde mi úžasné, kam se dá díky systematickému treninku a vášni ke sportu tělo dostat. Jsem také rád, že jsem postupně našel práci, která je pro mě koníčkem a zároveň i životním stylem.

2) Každý z nás máme někoho, koho obdivujeme. Jaký je tvůj největší životní či sportovní vzor ?

Určitě je to Eliud Kipchoge. Je neuvěřitelné, co všechno dokázal a přesto je velmi skromný a pokorný. Ukázal světu, že člověk nemá žádné limity a pokud něco chce, a jde si za tím, může dokázat opravdu cokoliv. Když jsem měl tu čest se Eliudem párkrát v Keni náhodně setkat, byla to pro mě vždy ohromná motivace. Například společně s Jirkou Csirikem jsme v roce 2018 přistáli na letišti v Nairobi a letěli vnitrostátním letem do Eldoretu. Na letišti jsem Eliuda poznal, vracel se zrovna z nějakého předávání cen. Rozhodl jsem se, že se s ním na památku vyfotím a dali jsme se přitom do řeči. Během rozhovoru se nás Eliud zeptal, co máme v Keni v plánu a kam letíme. Když jsme mu řekli, že jedeme do Itenu běhat na 5 měsíců, byl překvapený a zároveň velmi potěšený. Říkal, ať se nám daří, jdeme si za svými cíli a poctivě makáme. Výsledky se brzy dostaví. V Eldoretu na něj čekala jeho žena a on se nám dokonce nabídl, že nás odveze do centra. Je to zkrátka úžasná osoba. Vemte si, že je prvním člověkem v historii, který uběhl maraton pod 2 hodiny. Nikdo předtím to nedokázal a ani se tomu nepřiblížil. Zkrátka ukázal všem, že to jde!

3) Kdy a jak jsi začínal s běháním obecně? Jak dlouhý byl vývoj od volnočasového běhání až k profesionální dráze? Kdo tě k běhu přivedl?

S běháním jsem začal poměrně pozdě. Psal se rok 2011 a já v tu dobu jezdil motokros a doplňkově hrál ještě fotbal. Tehdy jsem hledal nějaké bláznivé výzvy, když v tom jsem zahlédl jsem leták na lednový maraton v pozemních garážích u nás v Českých Budějovicích. Měl jsem za sebou přípravu z fotbalu a motokrosu. Takže nic speciálního, už tehdy jsem ale běhal rád. Měl jsem vždy rád kondičního část toho sportu. Tehdy jsem maraton nějak zdolal, záměrně říkám zdolal, protože přibližně od poloviny jsem střídal běh a chůzi a do cíle jsem se dobelhal úplně zničený za 3 hodiny 57 minut. Tehdy mě porazilo mnoho lidí, což je pro hodně z nich dodnes cenný skalp :-). 

Následně jsem to chtěl další rok zopakovat a na maratonu se zlepšit. Chtěl jsem však i nadále jezdit motokros, jelikož mě to velmi bavilo. Jenže jak tomu tak bývá, osud to nakonec rozhodl jinak. Začátkem roku 2012 jsem dostal první epileptický záchvat. Pracoval jsem tehdy jako automechanik, což byla poměrně náročná a hlavně hlučná práce. Plus do toho jsem žil trochu “bujarejším” stylem života – asi jako všichni v tomto mladém věku, ale nepředstavujte si určitě nic extrémního. Motokros byl taky náročný a hlučný. Tehdy to začalo postupně a dokonce jsem musel po jednom epileptickém záchvatu následně i odevzdat řidičský průkaz a skončit s motokrosem. V tomto těžkém období to byl vlastně běh, který mi nakonec nejvíc pomohl. Jelikož jsem při něm dokázal na nic nemyslet a jen prostě běžet. Nemohl jsem vykonávat práci automechanika a celkově jsem nevěděl, co dál. Pořád jsem ale věřil, že to nakonec bude dobré. Když jsem tehdy dostal epileptický záchvat, okamžitě jsem musel podstoupit týdenní vyšetření a monitoraci na pražské Homolce, kde mi 24 hodin monitorovali EEG a čekali na záchvat, aby mohli lokalizovat ohnisko. Nevím proč, ale od té doby už nikdy nic nepřišlo. V nemocnici jsem si mnohé uvědomil. Tehdy jsem se rozhodl, že se chci věnovat naplno běhání, žít podle svého a dělat to, co mě baví. 

V červnu 2012, když už jsem byl plně v pořádku, jsem oslovil poprvé trenera Petra Bahenského a začal postupně systematicky trénovat. Po roce bez epileptického záchvatu mi dokonce i vrátili řidičák. Pracovat jsem ale nějak musel, a tak jsem se rozhodl nastoupit do práce jako auto-moto mechanik. Snažil jsem se vyhýbat hluku a pracovat co nejvíc „na pohodu“:). Po přečtení knížky Běhání s Keňany jsem si řekl, že tam vyrazím, a dostanu se mezi nejlepší běžce světa. Začal jsem proto postupně vydělávat peníze na výlet do Keni. Ještě v červnu 2012 jsem stihl odběhnout budějovický půlmaraton za 1 h 30 min. Tehdy jsem si přál někdy stát na podiu Runczechu. Díky trenérovi jsem omezil dlouhé tratě a zaměřil se na dráhu, což mi do budoucna hodně pomohlo. V roce 2015 jsem sebral odvahu, v práci dal výpověď a odjel poprvé do Keni.

 

David Vaš na závodě

 

4) Lákal tě tento druh sportu vždycky, nebo sis k němu hledal delší cestu a vyplynulo to postupně?

Ano, jak už jsem uvedl, vždycky jsem měl rád tu kondiční část sportu. Už na základní škole jsem se vlastně tak trochu věnoval atletice. A to od 6. do 9. třídy jsem byl ve sportovní třídě. Byl jsem ale průměrný běžec, jako mladší žák jsem uběhl 1500 m za 5 min a 25 s. Zajímavé je, že nás tehdy trénovala manželka mého budoucího trenera Kateřina Bahenská, které moc děkuji za základ, jenž mi do sportovního života dala.

5) Kolik času ti během týdne zaberou tréninky? Jak často a jakým způsobem probíhají?

V rámci běžecké části záleží na období, v jakém se nacházím. Když vezmu hlavní „zimní” přípravu, kterou jsem měl teď posledních 5 let po sobě vždy v Africe, tak tam mám objemy kolem 170–200 km/týdně, což zabere maximálně 20 hodin týdně, včetně posilování středu těla. Masáže jsem měl v Africe cca 2–3x týdně. Mimo Afriku, v závodním období, je objem přibližně 70-100 km/týdně a tam jsem časově tak na 12 hodinách. Tím, že pracuji v běžecké prodejně a zároveň dělám osobní či skupinové tréninky, tak času na regeneraci je poměrně málo. 

6) Prozradíš nám, považuješ za svůj největší dosavadní sportovní úspěch? 

Je pro mě poměrně těžké vybrat něco konkrétního, ale nejvíce se mi asi celkově povedla sezóna 2019, která byla mojí zatím nejúspěšnější. Na jaře jsem se vrátil z 3 měsíce trvajícího soustředění v Keni, které se povedlo. V dubnu, 14 dní po návratu, jsem běžel Pražský půlmaraton. Dopadlo to na výbornou – 2. místo mezi českými závodníky s časem 1:07:42, a zároveň zlepšení osobního rekordu o minutu. Pět týdnu na to jsem běžel můj druhý maraton v životě. Tehdy jsem se bohužel umístil na nepopulárním 4. místě v rámci mistrovství republiky, ale i přesto byl pro mě výsledný čas úžasný – 2:23:03 (malá zajímavost – tento čas je na vteřinu stejný s Emilem Zátopkem). 

Cením si vlastně každého dokončeného závodu, do kterého dávám vždy maximum. Ještě bych vypíchl jeden můj loňský úspěch, kdy jsem v covidové době sice nemohl prodat životní formu z Etiopie, ale v létě se mi přeci jen poměrně dařilo. V Kolíně jsem zaběhl 5000 m pod 15 minut, přesně tedy 14:59,91. Po proběhnutí cílem jsem to ještě nevěděl, ale ve chvíli, kdy jsem se to dozvěděl,  jsem doslova skákal radostí. Tento cíl jsem si napsal do svého deníku v roce 2011 když jsem začínal, a nikdy jsem moc jsem nevěřil, že bych ho mohl někdy dosáhnout. Vím, že 15 minut není žádný TOP výkon. Pro mě to však byla ukázka toho, že vše je v hlavě, a že když člověk věří a jde si tvrdě za svým, dokáže opravdu cokoliv.

 David Vaš

 

7) Jsme moc rádi, že jsi v rámci doplňkové sportovní výživy vsadil na Inkospor. Proč sis vybral právě naši společnost? Prozradíš nám své oblíbené produkty, které ti nejvíce vyhovují a chutnají?

Se sportovní výživou jsem konečně po letech maximálně spokojený. Už jsem toho vystřídal opravdu hodně a neustále jsem narážel na produkty, které mi nedávaly to, co jsem od nich očekával – tedy chuť a hlavně funkčnost. Inkospor mi svým složením dává přesně to, co potřebuji. Úplně nejvíce jsem si oblíbil iontový nápoj Power Drink. Vždycky jsem hledal něco, co bude mít neutrální chuť a nebude tolik přeslazené. Power drink přesně toto splňuje – chutná skvěle, má neutrální citronovou chuť a hlavně během závodu či v těžkého tréninku mi dodá potřebné minerály a cukry. Jsem pak schopný plnohodnotně odběhat trenink a vím, že mé tělo dostane kvalitní palivo.

Po náročném tréninku či závodě si rád užívam Recovery Drink. Je jednoduchý na přípravu a tělu po těžké zátěži dodá přesně to, co potřebuje. Nastartuji tak ihned proces regenerace. 

V závodech jako je půlmaraton, maraton a při dlouhých bězích nad dvě hodiny užívám energetické gely (nejvíce Tropic a pak nové příchutě Cola a Grapefruit), které si dám do kapsičky s sebou a zhruba v polovině závodu si jeden dám. Když mám ale support sebou, vezmu si spíše iontový nápoj a gel jen do rezervy. 

V běžném životě pak dost často užívám vícesložkový protein Active Pro 80 pro přípravu osvěžujícího smoothie, nebo si jej přidávám do ovesných kaší, které máme s přítelkyní moc rádi.

*Zde jeden můj tip na ideální potréninkový nápoj, když u sebe zrovna nemáte Recovery Drink. Budete potřebovat 300 ml vody nebo mléka, jeden banán, 25 g ovesných vloček a 25 gramu Whey proteinu. Vše rozmixovat v mixéru a dát si po tréninku. Jednoduché a velmi chutné :-).

8) Je zřejmé, že sport a vše okolo něj, ti pravděpodobně zabírá většinu volného času. Zvládáš si při tomto nasazení vyšetřit čas na osobní život? Podporuje tě rodina, případně partnerka?

Jsem moc šťastný, že mám kolem sebe rodinu, skvělé přátele a hlavně milující přítelkyni. Bez nich by to bylo náročné. Ano, dělám to hlavně pro sebe, ale ta podpora z jejich strany je velmi důležitá. Někdy je období, kdy mi to „moc neběhá“, a právě v tomto čase je potřeba přijít i na jiné myšlenky. Nejvíce času trávím s mojí přítelkyní Helčou. S Helčou jsem od loňského října a je opravdu to nejlepší, co mě potkalo. Není žádný profi sportovec, sportuje čistě rekreačně a pro radost. To si myslím, že je ideální. Když jsem s ní, mohu přijít na jiné myšlenky, což je ve vrcholovém sportu velmi důležité. Najít si čas na přátele a občas taky trochu vypnout. Každopádně podporu mám maximální a jsem za to nesmírně rád.

9) Davide, prozraď nám na závěr, co tě v nejbližší době čeká? Pokud bys pak naopak vzal v potaz dlouhodobější horizont — jakých met bys chtěl ve své sportovní kariéře dosáhnout? 

Nejvíce cílů pro tento rok bych si chtěl splnit na podzim. Postupně se přesouvám na triatlon, jsem přihlášen na zářijového Czechmana a velmi se těším na nové výzvy. Následně bych s mým týmem (#tymdejvid) rád absolvoval Vltava run. V říjnu bych chtěl určitě absolvovat půlmaratony v rámci seriálu Runczech – rozhodně nechci vynechat závod 31. října v Českých Budějovicích. I když se chci věnovat primárně triatlonu, tak určitě nechci vynechávat  ani běžecké závody. Chci se připravit na příští rok na mistrovství republiky v maratonu a v ideálním případě získat mistrovskou medaili.

Čeho bych chtěl dosáhnout v kariéře? Abych pravdu řekl, nemám úplně přesně vytyčené cíle. Chtěl bych však v nejlepším případě u sportu vydržet po celý život. Být zdravý a sportem se neustále bavit. Mým velkým přáním také je alespoň jednou v životě reprezentovat svou zemi.

 

autor-ikonka Autor: Veronika Telehuz

Copywriterka na volné noze a vystudovaná inženýrka v oboru Výživa a potraviny. Píše pro klienty různého zaměření, ale úplně nejraději se stará o texty z oblasti zdravého životního stylu, kde může spojit své dvě přednosti a záliby — lásku k písmenkům a odborné znalosti ze světa výživy a potravin.

Vytvořil Shoptet | Design Shoptetak.cz

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení